Czech English Germany Japanese Russia China Slovakia

+420 577 158 786

Jak ovlivní konflikt na Ukrajině obchod s Ruskem?

Situace na Ukrajině, která dovedla k hrozbám Západu zavést proti Rusku sankce, nadhodila důležitou otázku, nakolik by tyto sankce mohly ovlivnit ruskou ekonomiku a obchod s Ruskem. Tento článek se zabývá hlavními problémy, s kterými se Rusko může setkat v případě eskalace na Krymu a Ukrajině.

V podmínkách globální ekonomiky je prakticky nemožné si představit stát, který by nebyl zapojen do systému mezinárodní hospodářské spolupráce. V bilanci, která představuje obchod s Ruskem, dominují stále země EU (42,2 % importu a 53,8 % veškerého exportu), dále země ATEC (34,3% dovoz a 18,9 % vývoz) a země SNS (13% dovoz a 14% vývoz), z těchto zemí je pro obchod s Ruskem nejvýznamnější Čína a Německo. Závislost Ruska na ostatních zemí se může odrazit v řadě sektorů.

Pro obchod s Ruskem je v první řadě důležité zajištění strategicky důležitých produktů, jako jsou potraviny, léky, technologie a strojní komponenty.

 Obchod s Ruskem graf

Obrázek 1 – Nejdůležitější partneři pro obchod s Ruskem v procentech v porovnání s celkovým importem a exportem (údaje z roku 2013).

 

Pokud by došlo k situaci vojenského konfliktu, do kterého by se zapojilo také Rusko, obchod s Ruskem by mohl potkat vážný problém, a to především nedostatek některých léků. Podíl dovážených léků převyšuje 70 % ruského trhu. Farmaceutické výrobky jsou strategicky důležitým produktem a obejít se bez nich v dlouhodobějším horizontu je prakticky nemožné. Otázkou je, proč Rusko není schopné zajistit si tyto produkty samo?

 Obchod s Ruskem graf partnercis

Obrázek 2 – Klíčoví dodavatelé farmaceutické produkce pro obchod s Ruskem, v procentech v porovnání s celkovým importem lékařských produktů (údaje z roku 2013).

Dalším příkladem, který představuje přílišnou závislost Ruska na importu, je nákup kotlů, jaderných reaktorů, strojních zařízení a náhradních dílů. Rusko není schopné tyto sektory zabezpečit pouze vlastními silami.

Blokáda také ohrožuje stabilnost dodávek zdrojů energie.

Obchod s ruskem grafy

Obrázek 3 – Závislost evropských zemí na ruském plynu: podíl ruského plynu na importu plynu do jednotlivých zemí, podíl dodávek do zemí v celkovém objemu exportu ruského plynu v Evropě (údaje z roku 2013).

Další hrozbu pro obchod s Ruskem představuje pád kurzu rublu. Začátkem března opět došlo k oslabení rublu, avšak v menší míře, než se očekávalo. Příčinou pádu rublu se stala dvousmyslná prohlášení o vpádu vojsk na území Ukrajiny. Zpráva o diskuzi otázky připojení Krymu k Rusku znovu ukázalo negativní vliv na národní měnu. Je zřejmé, že závislost ruské měny na zahraniční politice země je silná a přechodem na pohyblivý kurz měny bude jenom růst.

Přijetí ekonomických sankcí je dnes považováno spíše za demonstrativní hrozbu pro obchod s Ruskem, v současné situaci však není schopna vést k reálnému výsledku. Zavádět ekonomické sankce proti Rusku je značně nevýhodné, protože se zde překrývají zájmy soukromého podnikání a moci. Ekonomické sankce jsou jevem vzájemným, proto i v Rusku jako odpověď na hrozbu ze strany západu jsou připraveni zavést restriktivní opatření. Tradiční ruské sankce byly realizovány prostřednictvím úřadu Rospotrebnadzora, který mělo vliv na nepohodlné země díky zákazu dodávek na jednotlivé druhy zboží.